Finanční škrty v sociálních službách jsou nepřijatelné, vzkazuje Senát české vládě

Horní komora na své schůzi 18. března přijala usnesení, v němž vyzývá vládu, aby nepřijala současný návrh Pravidel spolufinancování Evropského sociálního fondu plus (ESF+) pro období 2021–2027, který připravilo ministerstvo financí. „Je nepřijatelné, aby se v této době, kdy lidé přichází o práci, živnosti a podniky, krátily finanční prostředky v oblasti řešení zaměstnanosti a sociálních služeb,“ píše se v usnesení iniciovaném senátorkou Šárkou Jelínkovou.

Senátoři a senátorky dále ve svém usnesení vládu vyzývají, aby Pravidla přepracovala tak, aby odpovídala podmínkám v předchozím programovacím období, přinejmenším pro subjekty poskytující veřejně prospěšnou činnost tak, aby nedošlo k reálnému snížení absorpční kapacity ESF+. „Je to vůbec poprvé, kdy se kromě poskytovatelů sociálních služeb ohradili proti postupu české vlády také zákonodárci,“ připomíná Iva Kuchyňková z iniciativy Za bydlení, která se proti postupu české vlády dlouhodobě ohrazuje.

Pravidla pro spolufinancování Evropského sociálního fondu plus na období 2021–2027 mění podmínky oproti minulému plánovacímu období zejména v neprospěch subjektů poskytujících veřejně prospěšnou činnost. Zrušení výjimky z povinné spoluúčasti by znamenalo, že na evropské finance by podle nových pravidel nemusely dosáhnout nejen neziskové organizace, ale také některé obce.

Senátoři a senátorky rovněž vyjádřili své znepokojení z toho, že vláda na programové období 2021–2027 hodlá snížit o 10 % částku alokovanou pro ČR z Evropského sociálního fondu plus, určeného především na politiku zaměstnanosti, sociální začleňování, sociální služby a sociální inovace. „Sociální služby jsou právě v dnešní době více potřeba než kdy jindy a je třeba naopak rozšiřovat stávající pomoc a dále usilovat o dlouhodobé a udržitelné financování sociálních služeb,“ píše se mimo jiné v usnesení Senátu, který zároveň poděkoval všem, kdo se v současné pandemické době věnují jak klientům sociálních služeb, tak školákům a mladistvým.

Senát ve svém usnesení zdůraznil, že v době přetrvávající pandemie narůstá poptávka po odborných poradenských službách v oblasti dluhové problematiky, domácího násilí a vztahů v rodině, výchovy a vzdělávání dětí i bydlení. „Rodiny jsou ohroženy ztrátou běžného způsobu života, snížením či ztrátou příjmů, nezvládají si udržet či najít vhodné bydlení, vzrůstá počet psychiatrických onemocnění a závislostí na alkoholu a drogách,“ vyjmenovává dokument problémy, které přináší současná socioekonomická krize.

Usnesení Senátu dále připomíná, že Česká republika potřebuje v nejbližší budoucnosti inovace jak ve vzdělávání dětí a mládeže, tak v oblastech, které nejsou dostatečně legislativně upraveny: jedná se například o dostupné bydlení, řešení nedostupných služeb v sociálně-zdravotním pomezí, ale i například řešení pomoci zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají zadlužené zaměstnance.

O výši alokace ESF+ i o změnách v Pravidlech spolufinancování se diskutuje již od loňského podzimu, kdy se česká vláda rozhodla nerespektovat doporučení Evropské komise a navrhla přesunout část prostředků do infrastrukturního Fondu soudržnosti. Iniciativa Za bydlení, která sdružuje více než 30 organizací poskytujících sociální i další služby, proti postupu vlády dlouhodobě protestuje a adresovala v této věci také několik dopisů představitelům Evropské komise, která bude mít v přidělování alokací ESF+ poslední slovo.

Proti záměru české vlády se ohradily více než tři desítky organizací (včetně např. Diakonie Českobratrské církve evangelické, Armády spásy nebo České rady dětí a mládeže) již dříve. Jsou mezi nimi především poskytovatelé sociálních služeb, organizace pracující s dětmi a mladými, rodinami, osobami se zdravotním postižením i se starými lidmi, dále také uživatelé sociálních služeb, lidé se zkušeností s bytovou nouzí či bezdomovectvím, lidskoprávní organizace či zástupci akademického sektoru.